Historie

1325 – král Jan Lucemburský dovoluje bratřím Bernardovi a Matyášovi, brněnským měšťanům, zakoupit dvorec v Černovicích.
1375 – 1782 – ves přísluší pod správu kartuziánského kláštera v Králově Poli
1656-1749 – na vrchnostenské půdě postaveno 15 nových chalup
1718 – vystavěna kaple sv. Floriána na Faměrově náměstí
17. století – ves poněmčena, z té doby je zachována i obecní pečeť se znamením rádla
1749 – přeměřeny pozemky – sjednocena velikost lánů, co jí přesahovalo bylo dáno čtvrtláníkům, zahradníkům a domkářům
1782 – Klášter kartuziánů zrušen, ves se dostává pod správu náboženského fondu
1825 – Černovice prodány s královopolským panstvím Josefu Schindlerovi
1861-1863 – postaven zemský ústav pro choromyslné s osově komponovanými renesančními objekty
1863 – zřízena duchovní správa při tehdy postavené kapli sv. Kříže v nově otevřeném ústavu
70. léta 19. století – severozápadně od vsi postaveno prvních 10 domů – část dostala název Nové Černovice
1883-1886 – postavena nová železniční trať (vlárská dráha) z Brna na Slatinu
1890 – v Černovicích zahájeno vyučování
1895 – zřízena nová německá škola
1907 – vznik české školy – v části Nové Černovice
1919 – Černovice připojeny k Brnu
1925 – dokončena celá zástavba Charbulovy ulice, která se stává hlavní osou nové čtvrti
1926 – podél řeky vybudována tzv. černovická železniční spojka přerovské a vlárské (a českotřebovské) trati
1929 – postavena funkcionalistická budova kina Avion od Josefa Kranze
1959 – počátek stavby prvního panelového sídliště na východním konci Nových Černovic kolem Krausovy a Kneslovy ulice
60. léta 20. století – vznik rozsáhlého areálu ČSAD mezi starými Černovicemi a přerovskou tratí podél Vinohradské ulice
70. a 80. léta 20. století – východně od nových Černovic protažen velký městský dopravní okruh
80. léta 20. století – protažení dálničního přivaděče s mimoúrovňovou křižovatkou s komunikacemi do Líšně, Vinohrad a do Slatiny.

Černovice na starých mapách:

Mapa okolí Brna (1839) (1 : 14 400)
Jančův plán Brna (1926) (1 : 11 520)
 Jančův plán Brna (1937) (1 : 11 520)
(Převzato se svolením ze stránek Staré mapy Moravy a Brna.)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

on