Bývalé nádraží líšeňské dráhy

V roce 1905 vznikla železniční trať, která spojila tehdy dvě samostatné obce: Černovice a Líšeň. Iniciátorem výstavby byl Dr. Cyril Seifert, místopředseda zemské zemědělské rady. Trať byla jednokolejná a vedla volnou krajinou. Délka trati byla 6,7 km a výškový rozdíl 108 metrů. Na trati nebyla umístěna žádná jiná stanice a z trati bylo postaveno několik vleček do okolních podniků. Jízdní doba trvala 23 minut (směrem do Líšně) nebo 16 minut (do Černovic). Celkové výdaje na stavbu a vybavení železnice dosáhly 850 000 K. Výchozí nádraží v Černovicích mělo tři koleje pro osobní dopravu, dvě kusé koleje do výtopny a dvě pro napojení na vlárskou trať. Byla zde staniční budova, vodárenská stanice, výtopna a popelová jáma.

V roce 1905 při zahájení měla dráha 15 pracovníků, 13 v Černovicích a 2 v Líšni. V Černovicích pracoval vedoucí provozu s pomocníkem a aspirantem, dva podúředníci, strojvůdce, podstrojvůdce, topič, výhybkář, dva průvodčí a dva pochůzkáři. Nádraží se brzy po zahájení provozu začalo rozšiřovat. V roce 1905 na něm vyrostlo skladiště uhlí, v roce 1908 skladiště vápna, zboží, konírna, pila a silniční mostní váha F. J. Bestera.

V roce 1926 byl do provozu uvedena tramvajová trať z ulice Křenové do Juliánova a její první úsek k ulici Táborská, k černovickému nádraží. Počátkem roku 1943 došlo k propojení tramvajové dráhy a vlakové dráhy do Líšně a také k postupné elektrifikaci. Na ulici Olomoucká v místě, kde tramvaj odbočuje do Juliánova, byly vsazeny výhybky a tramvaj byla napojena na kolej číslo 6 na černovickém nádraží.